Současnost lomu. PDF Tisk Email

 

Současnost lomu se pro veřejnost začíná odvíjet od data 17. 3. 2011.
V tento den se konalo tzv. tajné zasedání zastupitelstva obce Ktiš s účastí představitelů firmy Garnet Group, a.s., současným vlastníkem dobývacího prostoru, na kterém 6 přítomných zastupitelů ze 7 jednomyslně schválilo znovuotevření lomu Ktiš.
Jednání zastupitelstva ani jeho program nebyly předem oznámeny na úřední desce obce ani zveřejněny na jejích internetových stránkách. Po rozkřiknutí této události jsme začali horečně shánět informace a jednat.
Přesto, že toto zasedání bylo oficiálně paní starostkou vydáváno za informativní schůzku nových zastupitelů s těžaři, byl na internetu zveřejněn zápis z jednání zastupitelstva s uskutečněným hlasováním.
Podařilo se nám zrušit souhlas s otvírkou lomu, protože jednání zastupitelstva bylo nezákonné. Jeho vyhlášení totiž nebylo v souladu se zákonem o obcích a tudíž veškeré právní úkony na něm učiněné byly neplatné.
Dále jsme zjistili, že v březnu roku 2010 proběhlo tzv. zjišťovací řízení k posouzení vlivu záměru těžby v lomu Ktiš na životní prostředí, vedené odborem živ. prostředí krajského úřadu Jihočeského kraje. Řízení bylo ukončeno ve fázi zjišťovacího řízení rozhodnutím, že těžba v lomu Ktiš nemá významný vliv na životní prostředí a že nebude posuzována podle zákona. Řízení bylo vedeno na základě oznámení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb, s názvem Těžba granátických migmatitů v lomu Ktiš. Tento záměr byl vypracován ing. Hanou Peškovou v únoru r. 2010 na objednávku firmy Garnet Group.
Tato firma byla založena v r. 2007 a je opět spojena se jménem dr. Štýbra, ale už bez účasti zástupců obce. Tyto nové skutečnosti a existence dalšího dokumentu s názvem Plán otvírky povrchového dolu Ktiš, tzv. POPD Ktiš, s datem duben 2010 v nás vyvolaly podezření, že něco není v pořádku.
Z obou dokumentů vyplývá, že má být znovu otevřen lom o ploše 3,9 ha, s roční těžbou 50 000 tun po dobu 27 let, s 4 až 5 clonovými odstřely ročně, s drcením rubaniny na frakci 0-64 přímo v lomu a přepravou kameniva na místo zpracování nákladními auty s velkou tonáží v počtu cca 24 průjezdů denně po dobu 189 dnů. Detailní popis lomu a záměru těžby je uveden ve výše zmíněném dokumentu ve stejné sekci jako tento článek, pod názvem "Stručný popis záměru těžby v povrchového dolu Ktiš".  
V odůvodnění závěru zjišťovacího řízení bylo uvedeno, že se veřejnost nevyjádřila a protože úřad neobdržel žádná negativní stanoviska, podle §7 zákona č. 100/2001 Sb. bylo rozhodnuto jak bylo rozhodnuto.
Samozřejmě bychom se vyjádřili a vznesli negativní stanovisko, ale o řízení jsme neměli nejmenší ponětí. Oznámení o zahájení bylo opravdu na kamenné úřední desce obce vyvěšeno, ale nikoliv na úřední desce s dálkovým přístupem (na internetu), ani dáno na vědomí veřejnosti jiným místně obvyklým způsobem, jak požadoval krajský úřad. Dokonce nebyli informováni ani zastupitelé, jak jsme se dověděli později.
Oznámení o závěru řízení mělo stejný průběh. Pro občany žijící v osadách Smědeč a Dobročkov vzdálených od střediskové obce 3 až 6 km a kteří jsou, mimo horní část Ktiše, těžební činností nejvíce dotčeni, jsou informace z internetu rozhodující. Stává se, že i několik týdnů nemusí do Ktiše cestovat a co není na internetové úřední desce obce zveřejněno, prakticky pro ně neexistuje.
Proč kdejaká tancovačka nebo fotbalové utkání tam je a informace o tak zásadní, dlouhodobé a každodenní život ovlivňující události tam není? Proč nebyla tato informace na kamenné úřední desce zvýrazněna, proč nebyla veřejně rozhlášena a projednávána, proč ani zastupitelé o tom nevěděli?
Považujeme toto jednání starostky obce za zásadní informační pochybení a překročení mandátu, který dostala od voličů ve volbách. Jen sami občané mají právo rozhodnout jestli si své životní prostředí a krajinu, ve které žijí, nechají tak zásadním způsobem ovlivnit.
To ovšem nebylo vše co se událo. Vyšlo najevo, že tzv. tajné zasedání zastupitelstva obce ze dne 17. 3. 2011 bylo paní starostkou urychleně svoláno na podkladě místního šetření spojeného s ústním jednání, které se uskutečnilo na obecním úřadě v Ktiši 14. 3. 2011 na podnět Obvodního báňského úřadu v Příbrami. Byla projednávána žádost o povolení hornické činnosti v lomu Ktiš firmou Garnet Group.
Jednání bylo opět neveřejné (nebylo vyvěšeno ani oznámeno) a v zápisu je uvedeno, že k žádosti bude svoláno zastupitelstvo obce a jeho vyjádření bude zasláno na báňský úřad. Jinými slovy dopředu plánované jednání, plně v rozporu s tvrzením paní starostky, že o žádné jednání zastupitelstva nešlo, že to byla pouze informativní schůzka.
Na dalším zasedání zastupitelstva obce dne 30. 3. 2011 byli zastupitelé jedinou chybějící zastupitelkou na tajném jednání dne 17. 3., paní MUDr. Krejčovou pravdivě informováni o plánovaném rozsahu těžby a o existenci výše zmíněných dokumentů. Řada z nich prohlásila, že o této skutečnosti nic nevěděli, že stále byli udržováni v domnění, že se bude jednat o těžbu v rozsahu 10 000 t/rok, že dokumenty vidí poprvé v životě, že se cítí podvedeni a vyjádřili na rozdíl od předchozího zasedání svůj nesouhlas s otvírkou lomu podle POPD Ktiš.
OBÚ Příbram, který byl informován o neplatném souhlasu obce Ktiš s otvírkou lomu vydaném na tajném zastupitelstvu, ovšem prohlásil, že žádný další souhlas nepotřebuje, protože má již souhlas z r. 2010, který je pro povolení hornické činnosti postačující a správní řízení může pokračovat rozhodnutím.
Manželé Jemelkovi a Krejčí na základě informace, že správní řízení o povolení hornické činnosti ještě není ukončeno využili zákonné možnosti a podle §18 zákona č. 61/1988 Sb. se přihlásili co by účastníci správního řízení.
Bylo jim umožněno nahlédnout do spisu, ve kterém našli zmíněný souhlas obce s projektovou dokumentací POPD Ktiš a s prováděním hornické činnosti na obecním pozemku, který je součástí dobývacího prostoru. Tento souhlas byl vydán starostkou obce Ktiš dne 30. 6. 2010 a byl pořízen na základě „podezřelého“ jednání zastupitelstva obce ze dne 14. 6. 2010.
V zápise z tohoto jednání, který vykazuje řadu chyb, se uvádí, že zastupitelé na základě předložené dokumentace tj. POPD Ktiš a kladných stanovisek orgánů ŽP souhlasí 7 hlasy pro s prováděním hornické činnosti v lomu Ktiš.
Jak tedy máme chápat prohlášení některých zastupitelů, že 30. 3. 2011 viděli dokumentaci k lomu poprvé v životě, když už před rokem s ní byli seznámeni a navíc podle ní hlasovali pro znovuotevření lomu?
Celá situace kolem lomu se rozšířila na veřejnost a vyvolala spoustu negativních reakcí. Protože se stále nepodařilo většinu zastupitelů přesvědčit o nesprávnosti jejich přesvědčení, že výměna zdravého životního prostředí za nejistých 500 až 700 set tisíc ročně se opravdu nevyplatí, a že zdravé a krásné okolí je největší devízou Ktišska, která se nedá penězi nahradit, rozhodli jsme se sestavit petici.
Její hlavní smysl byl seznámit zastupitele s názorem veřejnosti a ulehčit jim rozhodování. Petici podepsalo 199 občanů s většinovým podílem lidí s trvalým bydlištěm a vyjadřovala jejich zásadní nesouhlas se znovuotevřením lomu.
K našemu velkému překvapení paní starostka petici zpochybnila a nevzala v úvahu – viz sekce Petice. Události pak vyvrcholily na veřejné schůzi zastupitelstva obce, na které měli občané hlasovat o znovuotevření lomu. Schůze byla kvůli zpochybnění petice velmi bouřlivá a k hlasování nakonec nedošlo. Místo toho bylo zastupitelstvem ne zcela podle zákona přijato usnesení o pořádání místního referenda.
Velkým pokrokem v chování zastupitelstva obce bylo pověření právní firmy BBH zastupováním obce v jednáních s úřady a těžaři.
BBH si vzala za cíl otevřeně informovat veřejnost i zastupitele o všech proběhlých jednáních okolo lomu, shromáždit veškeré argumenty pro a proti, provést jejich porovnání, vypracovat znalecké posudky o snížení hodnot nemovitostí a atraktivity obce a ozřejmit zastupitelům jejich možnosti v dalším jednání s těžařskou firmou.
Údaje o těžbě byly ve velkém rozporu s obecným přesvědčením o malé těžbě bez vlivu na životní prostředí a o existenci obou dokumentů jsme se dozvěděli až rok od jejich vzniku. V okamžiku, kdy byly známy první konkrétní údaje a připraven plán POPD byla veřejnosti důsledně odblokována od všech zdrojů informací. Jsme přesvědčeni, že to bylo záměrné, aby se firma vyhnula problémům s veřejností při schvalování záměru.